Morální kodex adepta
1. Qian Xu/Skromnost
Skromnost se může vyvinout jen tehdy, když člověk začne kontrolovat svoji pýchu. Existuje jedno staré čínské přísloví: "Když se pýcha vytrácí, skromnost vzkvétá." Vědění nemá hranic - ať už člověk dosáhl čehokoliv, vždycky je před ním další stupínek. Čínská moudrost praví: "Člověk je jako nebe, které má nad sebou vždy další." A dále: "Když zdoláte mnohé hory, nepotrvá dlouho a narazíte na tygra." Když už jednou tohle víme, jak se můžeme spokojit s nicotnou pýchou? "Čím výše bambus roste, tím níže se sklání."
Následující příběh je poučný. Kdysi žil student, který se rozhodl, že se bude učit od zenového mistra. "Ctěný mistře", řekl mu, "studuji už řadu let a naučil jsem se o bojovém umění a zenové moudrosti tolik, že mé znalosti jsou na velmi vysoké úrovni. Zaslechl jsem, že vy jste opravdu velký mistr, a tak přicházím, abych zjistil, jestli mě můžete naučit něco, co ještě nevím." Mistr mlčel, vzal čajový šálek a lil do něj čaj. Nepřestal, i když šálek už přetékal. Student se lekl a zvolal, "Mistře, mistře, čaj už přetéká!!!" Mistr tedy přestal lít, podíval se na studenta a moudrý obličej mu zářil. Řekl: "Jsi jako šálek čaje. Je mi líto, ale nemůžu tě přijmout za žáka. Mysl máš plnou a přetéká stejně jako tento šálek.
Nic už se tam nevejde. Jestli se chceš učit, musíš nejprve vyprázdnit svůj šálek". Abychom byli skromní, je třeba se nejdříve zbavit falešné sebeúcty. A když se člověk octne před mistrem, je tohle opravdu důležité. Moudří lidé vědí, kdy a jak se sklonit, a vždy mají svůj šálek prázdný.
2. Zun Jing/Úcta
Úcta je základem vztahů jak rodinných a společenských, tak i vztahů mezi učiteli a studenty bojových umění. Je to právě úcta, která umožňuje harmonicky vycházet s ostatními. Nejdůležitějším druhem úcty je sebeúcta. Úctu jiných lidí si člověk musí zasloužit a ne o ni prosit, či ji dokonce vyžadovat. Čínský aforismus říká: "Ti, jenž ctí sebe sama i jiné, jsou též ctěni".
3. Zheng Yi/Poctivost
Poctivost je způsob života. To znamená, že kdykoliv se ve vašem životě vyskytne něco, co byste měli udělat, nebudete váhat a uděláte to.
4. Xin Yong/Důvěra
Důvěra zahrnuje důvěryhodnost a víru v sebe sama.
5. Zhong Cheng/Loajalita
Loajalita je kořenem důvěry. Student by tedy měl být loajální vůči svému učiteli. Takto se časem vypěstuje vzájemná důvěra, která je v čínských bojových uměních mezi mistrem a žákem nezbytná. Loajalita vyrůstá na podkladě poslušnosti. Poslušnost je základním předpokladem učení se. Když si člověk upřímně přeje učit se, musí se zbavit pýchy. Musí se před mistrem sklonit jak duševně, tak i duchovně. Jen tímto způsobem se otevře brána důvěry. ®ádný učitel nebude učit někoho, kdo se stále zaobírá vlastní důležitostí. Ve vztahu k mistrovi musí člověk odhodit veškerou pýchu.
6. Yizhi/Vůle
Obvykle trvá nějaký čas, než člověk dokáže projevit silnou vůli. Je totiž často velmi obtížné narušit zápas mezi naším emotivním a moudrým já. Pokud moudrá část mysli nakonec ovládne celou bytost, člověk je schopný odolat náporu emocí a jeho vůle je nezlomná. Síla vůle také závisí na upřímnosti, se kterou se člověk oddá dosažení cíle. Tato upřímná touha musí vycházet z hloubi nitra, nesmí jít jen o nějaké náhodné a nejasné přání. Často se stává, že student, který ukazuje ze začátku to největší nadšení, odchází jako první, zatímco student, který ukrývá své zapálení hluboko uvnitř, zůstává nejdéle.
A právě toto ilustruje následující příběh. Kdysi dávno žil slavný lukostřelec jménem Hou Yi. Doslechl se o věhlasném učiteli, u kterého by rád studoval. Hou Yi tedy učitele lukostřelby navštívil a zeptal se, jestli se od něj může učit. Mistr odpověděl: "Už jsem příliš starý a ne tak dobrý, jak si myslíš. Nemohu tě přijmout." Hou Yi se před mistrem stojícím ve dveřích poklonil a řekl: "Ctihodný mistře, už jsem se rozhodl a přísahám, že nevstanu, dokud mi neslíbíte, že mne budete učit." Mistr neřekl ani slovo a přibouchl před klečícím Hou Yim dveře. Minul den, minul i druhý. Když uplynuly tři dny, mistr dveře zase otevřel a obrátil se na Hou Yiho. "Jestli se tedy ode mne opravdu chceš učit, musíš složit tři zkoušky." Hou Yi byl nadšený a odpověděl: "Splním, cokoliv si přejete". Mistr řekl: "Nejdříve vyzkouším tvoji Heng Xin/trpělivost a Yili/vytrvalost. Půjdeš teï domů a tři roky budeš každé ráno a večer sledovat tři vonné tyčinky, jednu po druhé, dokud neshoří. Na konci třetího roku se smíš vrátit ke mně". Hou Yi splnil úkol a zjistil, že cvičení mu velice rozvinulo trpělivost. Díky němu také přišel na to, že koncentrace sklidňuje mysl a učí člověka rozeznávat realitu od klamu. Když tedy minula tři léta, Hou Yi zjistil, že kdykoliv zaměří svoji mysl na nějaký předmět, zvětší se onen předmět v jeho mysli a přebytečné okolní předměty se vytratí. Naučil se tak nejdůležitějšímu aspektu lukostřelby, koncentrované a klidné mysli. Hou Yi se vrátil k mistrovi, připraven se u něj učit. Místo toho ale mistr řekl: "Nyní, když jsi uspěl v první zkoušce, musíš složit druhou. Jdi domů a sleduj svoji ženu, jak tká. Sleduj bez přestání pohyb člunku tam a zpět den co den po další tři roky. Pak se zase vra»". Hou Yi sledoval člunek každý den a zjistil, že když se dívá opravdu pozorně, připadá mu, že se člunek pohybuje pomalu. Hou Yi se naučil druhou lekci, koncentraci na pohybující se předměty. Po třech letech se tedy Hou Yin znovu vrátil k mistrovi a ten před něj postavil další úkol. "Běž domů a následující tři roky vyrob každý den deset košů na rýži." (Koše na rýži se vyrábějí z ratanu a opravdu dobrý košíkář dokáže udělat stěží pět kousků denně. Jde o velmi namáhavou práci, která vyžaduje mimořádně silné paže a zápěstí.) Hou Yin dělal, jak mistr poručil, dokonce i když mu prsty krvácely a paže s rameny chromly bolestí. Koncem třetího roku už však bolest necítil a dokázal vyrobit bez námahy dvacet košů. Dostal tedy třetí lekci z lukostřelby, mít silné a pevné paže, ramena a zápěstí. Hou Yi šel zpět za mistrem doufaje, že se konečně začne učit. Mistr mu řekl: "Už umíš všechno, co tě můžu naučit", otočil se a odcházel. Hou Yi ale chtěl předvést mistrovi své schopnosti a rozhodl se, že mu šípem sestřelí klobouk z hlavy. Mistr však vycítil blížící se šíp, otočil se a srazil jej ve vzduchu svojí hůlkou. Hou Yi doběhl k mistrovi, padl na kolena a omluvil se. "Mistře, právě jsem pochopil, že ta jediná věc, jediná lekce, která mi ještě chybí, je zkušenost, a tu mohu získat pouze cvičením." Mistr odvětil: "Naučil ses tedy i poslední lekci, kterou jsem ti ještě nedal. Jsi dobrým žákem a jednou z tebe bude i dobrý mistr".
Mistr může pouze ukázat na cestu k poznání. Student je ten, kdo jí musí jít. A to na vlastní odpovědnost. Čím více člověk cvičí, tím je lepší.
7. Ren Nai/Vytrvalost
Úspěšní lidé nejsou vždy ti nejinteligentnější, ale ti, kteří mají vůli vytrvat v úsilí vedoucímu k cíli. Když se naučíte, jak kultivovat svoji mysl a cvičením ji prohloubit, dostane se vám i hlubšího porozumění a poznání. Když toto porozumění projevíte i v každodenním jednání, předčíte všechny ostatní.
8. Yong Gan/Odvaha
Odvaha jde ruku v ruce s porozuměním, kterým se vyznačuje moudré já. Statečnost je vnějším projevem odvahy. Například, pokud má člověk odvahu přijmout výzvu, mysl to akceptuje
a učiní patřičné rozhodnutí. Statečnost vstupuje na scénu, když člověk následuje
ono rozhodnutí čelit výzvě.